Mňau

25. ledna 2008 v 21:48 | paprika |  Nerýmující se psaní
Pomalu otvírám oči. Nemám ráda ranní vstávání. Pomalu zvedám hlavu. Nemám ráda ranní vstávání. Mám žízen. Natahuju se pro skleničku mléka u postele, ale nemůžu ji uchopit. Necítím prsty. Já nemám prsty!?! Mám jen víc chlupaté ruce než obvykle. Ani nevypadají jako ruce-spíš tlapky?!? Chci zakřičet v nepochopení, ale místo toho, ze mě vyjde jen vyděšené : Mňau. Už začínám trošku chápat, ikdyž vůbec nechápu. Vstávám z postele. Snažím se postavit, ale nemůžu se na dvou nohách udržet. Stoupám si tedy na všechy čtyři. Tichým poněkud lehkým krokem se přesouvám do kuchyně, mám totiž pořád žízeň. Všechno vidím zespodu. Vše pro mě má nový rozměr. Mám chuť na mlíčko. To krásně bíle husté mlíčko, ve kterém smočím svůj čumáček a vousky. Krabce s mlíčkem je strašně vysoko na stole. Jak se k ní dostat? Nejdřív vyskočím na židli. Jde to překvapivě snadno, jsem velmi obratná. Teď na stůl. Už převrhávám krabici a jazýčkem slízávám tuhle bílou pochoutku. Mňau. Blaženě se protáhnu. Hluk. Co to je? Kdo to je? Proč na mě křičí? A vyhazují ven? Nepořádná kočka prý. Nepořádná. Vždyť jsem si vousky pečlivě olízala. Už jsem venku. Dveře se za ním zavřeli. Mžourám svýma očkama do sluníčka. Je mi krásně teplo. Lehám si. Stočím se do klubíčka a usínám. Zdá se mi sen, že mám prsty a natahuji se po sklenici mlékem. Vypiju ji až do dna.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama