Kdysi...

11. ledna 2008 v 1:59 | paprika |  Nerýmující se psaní
Kdysi dávno něco bylo, kdysi jsem to sepsala, nyní je to tu...
Jdu po prašné cestě, v okolí není nic, co by zaujalo mou pozornost natolik, že bych se nechala vyrušit ze svého uvažování. Hledám totiž ten vnitřní pocit tepla, který mě poslední dobou tak málo zaplavuje. Nemám tušení, kde tenhle požitek naleznout. Přesně ten pocit při kterém citím štěstí od konečků prstů, až po nadšením tepající srdce.
Najednou uvidím v dálce Tebe, při pouhém pohledu na Tvou krásu mnou proudí vlna tepla. Jsi přenádherný rozvětvený javor. Javor, který láká k obejmutí. S Tvými medově zbravenými listy si vítr pohrává s neskutečnou lehkostí. I já bych si s nimi ráda hrála. Zdá se mi, jako by to nemělo být poprvé, jako bych se již někdy tvými listy objímala a laskala je. Nebo, že by tohle jemné medové kouzlo nebyly listy? A je tohle vůbec strom? Nyní se mi zdáš jako docela živá osoba. Osoba, kterou důvěrně znám, avšak dosáhnout na ní nemohu. Jsou to pro mě neskutečná muka. Řadši zavřu oči a utíkám. Tvůj nádherný obraz před sebou nyní nemám, ale zůstane navěky v mém srdci...

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama